Historie obce

Ačkoliv lze předpokládat že osídlování této oblasti začalo již koncem 12.století, první dochovaná
písemná zpráva se nachází v dokumentu z roku 1418. Jde o dokument, v němž je zmiňován Martin,
farář ve Žďárné, protonotář (vedoucí písař dvorské kanceláře). Další zmínka je z roku 1505, kdy je
zmiňována postava Ladislava z Boskovic a v roce 1538 o Kryštofovi z Boskovic, který dal plat roboty
poddaných z Ludíkova, Valchova, Velenova, Protivanova , Lipové a Žďárné za každoroční poplatky za
odpuštění roboty.

V roce 1547 prodal Kryštof z Boskovic panství Boskovice Šimonu Ederovi, přičemž v zápise je jmenována
i ves Žďárná. Vít Eder prodává v roce 1569 Boskovice Jarošovi ze Zástřizel, opět je prodávána i Žďárná.
Tyto zprávy potvrzují, že Žďárná existovala již v této době v rámci boskovického panství.

První dokument, ze kterého se dá dovědět něco o obyvatelích obce je gruntovní kniha vsi Žďárné, která
obsahuje zápisy o prodeji gruntů v období roků 1571–1651. Dále se zachoval seznam domů ze všech vesnic
boskovického panství, tedy i ze Žďárné z roku 1667. V roce 1771 bylo zavedeno číslování domů. Vůbec první
dokument, který uvádí úplný seznam držitelů sedlostí a navíc i domky bezzemků a obecní domky včetně názvů
a rozsahu polí, zahrad a luk se nachází v tzv. poddanském přiznání z roku 1749.

V roce 1771 měla vesnice 46 domů, dále mimo obec stál mlýn a vrchnostenský dvorek. V roce 1775 se již uvádí
domů 50 a po zrušení nevolnictví v roce 1781 se začalo stavět podstatně více, nejprve volný prostor na pravé
straně potoka, později na Strážnou, takže v roce 1800 má obec již 74 domů.

Nejstarší záznam o počtu osob pochází z církevních záznamů a uvádí ve Žďárné 314 osob a 57 osob ve žďárenské
sklárně. První podrobný stav obyvatelstva pochází z roku 1840. Pro zajímavost – celkem 743 obyvatel, 359 mužů,
384 žen. Celkem 83 domů se 147 rodinami. Nejvíce rodin pracovalo v zemědělství – celkem 130, v ostatních
živnostech 14, jedna rodina byla učitelská, jedna lesmistrova a jeden kněz.

V čele vesnické samosprávy stál zástupce vrchnosti – rychtář. Ten se staral o dodržování nařízení vrchnosti, vybíral
poplatky, činži, atd.. Účast na samosprávě byla vyhrazena konšelům, kteří byli voleni venkovskými usedlíky a střídali
se v úřadě purkmistra. První purkmistr ve Žďárné byl podle historických dokumentů nejspíše Martin Sedlák a to
v letech 1749–1753, prvním rychtářem byl asi Matouš v roce 1567. V roce 1848 dochází ke zrušení poddanství
a pravomoce vrchnostenských úřadů byly zrušeny. Jejich pravomoc přechází na státní instituce – hejtmanství.
Rychtáře a purkmistra vystřídal starosta, radní a obecní zastupitelstvo. První známý starosta byl František Nedoma
z čísla 25 a to v roce 1855–1859.

Jak již bylo uvedeno výše, většina obyvatel pracovala v zemědělství, ale v obci bylo i několik řemeslníků – kovář
(první byl Jakub Vaněk, který žil v obci v letech 1737–1765), dále řezník (první zmínka v roce 1752 – Jakub Charvát
z Boskovic) a pekař (první známý František Veselý, rok 1844).

Historické stavby ve Žďárné:

Zámek – vznikl současně s výstavbou kostela v letech 1757–1759. O jeho výstavbě nejsou žádné dochované zprávy.
V roce 1839 zámek vyhořel a při rekonstrukci byl snížen o jedno patro.

Mlýn – první zmínka pochází z roku 1770, kdy vrchnost pronajímá mlýn Jakubu Mazačovi za roční nájemné 50 zlatých.
Ve smlouvě se píše o nově vystavěném mlýnu.

Kostel a fara – pochází již ze středověku, ale o vzhledu není nic známo. První dochovaná zpráva pochází právě z roku 1418,
kdy se uvádí jméno faráře Martina. Starý kostel stál až do poloviny 18.století, kdy byl zbořen a postaven kostel nový.
Nový kostel byl vystavěn v letech 1759–1760.

Sklárna u Žďárné – o vzniku se nedochovaly žádné informace. První zmínka pochází z roku 1743 ve spojitosti s Janem Schillerem,
mistrem sklárny. Dle historických údajů stála sklárna v lese jménem Obora. Sklárna fungovala asi 20 let, byla zrušena kolem roku 1762.