k navigaci


Pamětní místa druhé světové války.

Odboj v oblasti Drahanské vrchoviny


Odbojové hnutí mělo na Blanensku a Boskovicku pevné kořeny. Tohoto hnutí se aktivně účastnila boskovická stranická organizace, která měla např. u Vincence P. ve Valchově jednu ze svých ilegálních tiskáren.(53) Koncem léta 1942 utekli z Německa z nucených prací dva drválovičtí občané V. G. a B. Z., ke kterým se připojili další utečenci z nucených prací a také uprchlí sovětští zajatci a na jaře 1943 vybudovali společně v lese u Drválovic podzemní bunkr.(54) Brněnské gestapo s neklidem sledovalo drobné diverzní akce na Boskovicku a poté co v dubnu 1943 jeden z drválovických občanů, člen odboje František K., začal v Boskovicích střílet při kontrole na jednoho z četníků, pochopilo, že by se jim zde mohla vymknout situace z rukou a vyslalo do tohoto regionu několik konfidentů, z nichž nejvýznamnější úlohu určitě sehrál František Šmíd, zvaný Velký Franta. V Boskovicích se představil jako František Veselý, jeden z předních činitelů zemského stranického vedení a navázal styky ze stranickou organizací v boskovické Minervě a dozvěděl se tak o lesním úkrytu u Drválovic. Dne 3. 10. 1943 brněnské gestapo obklíčilo bunkr a zatklo v něm šest sovětských uprchlíků. Antonín K. a jeho syn Zbyněk, oba ze stranické organizace v Minervě, byli včas varováni a stačili uprchnout. Znovu však naletěli konfidentům gestapa a ještě v říjnu 1943 byli oba zatčeni.(55) Po zničení bunkru provedlo gestapo další údery, které vedly k úplnému zničení drválovické odbojové skupiny.(56)

Skupiny českých a sovětských uprchlíků byly také v jiných vesnicích na okrese Boskovice, např. ve Žďárné, kde vznikl v prosinci 1943 na okrese první „Revoluční komitét národního osvobození“ (-jeho členem byl mimo jiné také Alois Š.). Značný vliv na vytváření dalších vesnických komitétů měl František Š., který pak během léta 1944 vybudoval na rozhraní boskovického a prostějovského okresu z českých a sovětských uprchlíků rozsáhlou síť nazvanou „Drahanská vrchovina“ (-v jejím čele stál po Františku Š., který se chtěl dále věnovat stranické práci, P. M. Volkov). V souvislosti se Slovenským národním povstáním měla tato skupina odejít v záři na Slovensko, ale po jistých neshodách, převládla představa, aby jednotka setrvala na svém místě a vyčkala příchodu sovětských desantů (-při jedné ostřejší výměně názorů byl zastřelen jeden z členů oddílu V. J. Gobedzišvilli a tento incident vyšetřovala četnická stanice ve Žďárné a zajímalo se o něho i brněnské gestapo.(57)

Pamětní deska rodiny Šmatlů na domě v horní části obce zvaná Strážná.

strážná

strážná 1

strážná 2

Místo v lese kde se ukrývali partizáni a zbraně.

bunkr

bunkr 1

bunkr 2

Pomník zastřeleného občana Žďárné v lese za hájenkou.

pomník3

pomník4

pomník5

Chata na místě zvaném Skály kde se ukrývali partyzáni.

chata 1

chata 2

chata 3



Statistické údaje

  • Katastrální výměra:
    1 038ha
  • Nadmořská výška:
    670m nad mořem
  • Počet obyvatel:
    765 (376 mužů, 388 žen)
  • Z toho v produktivním věku:
    420
  • Průměrný věk:
    36
  • Pošta:
    Žďárná, PSČ 679 52
  • Školy:
    mateřská a základní

 

Zajímavé nabídky pro občany

chataři

 

rd

 

senioři

 

voda

 

pálení